Jak dělíme vůně u FM Group?
U FM Group vůně dělíme tak, jak je popsáno v popisu poslední možnosti dělení vůní na této stránce, jen to máme ještě více rozčleněno. Třeba skupinu vůní orientálních u FM Group rozdělujeme na podskupiny: květinové, ovocné, dřevinové, kořeněné, ambrové
Pokud vás zajímá více informací, stačí se podívat do katalogu parfémů FM Group, třeba i jen v elektronické podobě. Na našem webu s parfémy FM Group ho najdete na úvodní stránce v pravo nahoře. V katalogu tento přehled vůní najdete úplně na poslední stránce. Přehled je velmi dobře udělaný a nejen, že tam uvidíte jaké parfémy FM Group patří do jaké skupiny a podskupiny vůní, ale i v jakých dalších produktech FM Group se tato vůně nachází.
Hodnocení vůně z množství různých parfémů nebylo jednoduché; přesná charakteristika vůně je opravdu obtížná. Největší výrobce parfémů v Londýně byl Eugen Rimmel, původem Francouz, jehož společnost dodnes vyrábí kosmetiku. Koncem devatenáctého století Rimmel navrhl uspořádat vuně, které se používají na výrobu parffémů, do osmnácti skupin (takže například santalová skupina by zahrnovala santalové dřevo, vetyver a cedrové dřevo).
Téměř ve stejném období se jiný parfumér, Charles Piesse, pokusil uplatnit návrh, jak zařazovat vůně parfémů podle hudebních značek. Spočítal, že účinná směs vůní se dá získat pouze aromatem, které odpovídá harmonickým akordům v hudbě. Jeho systém nebyl úspěšný, ale vazba na hudební termíny ve vůních zůstala, tedy i dnes mluvíme o tónech, akordech a podobně.
Ve dvacátých letech měřil William Poucher stupeň odpařování vonných materiálů na stodílné stupnici. To znamenalo, že vůně, které se odpařovaly nejrychleji, nejlépe odpovídají nejvyšším tónům - mandarinka (jedna z nejrychleji se odpařujících vůní), cilantro, levandule, bergamot a například mimóza se umístily v čele řady. Zatímco látky, které se odpařují nejdéle - například ambra, balzám, labdanum, dubový mech, kadidlo, pačuli, santalové dřevo, tonka, kuskus -, se objevují v bázových tónech, v základu.
Klasifikace jednotlivých vůní zatím nepřekročila tu, která je k dispozici. Pro běžné účely se používají názvy vžité během let, které určují jednotlivé tóny. Patří tam ambra, aromatické, balzamické, kafrové, citrusové, jehličnaté, krystalické, suché, zemité, květinové, fougére, ovocné, nenasycené, zelené, luční, bylinné, těžké, kožené, lehké, mořské, kovové, mátové, mechové, narkotické, oceánské, ozonové, sypké, kouřové, kořeněné, sladké, tabákové a dřevité. Další eventuálně zařazované názvy se čas od času mohou také používat.
Stupeň odpařování vonných olejů je klíčovou informací v moderní parfumerii. Podle ní se parfémy komponují. V průběhu dějin až do konce devatenáctého století vyráběli voňavkáři parfémy (z jedné vůně) - jednotónovou vůni z určité rostliny nebo z kytice květů.
Pyramidový systém
Změnu vůně při vypařování způsobovaly různé oleje, které rychle nebo pomalu slábly a pohlíželo se na ně zkrátka jako na součást procesu stárnutí. Brzy přišel nápad vyrábět parfémy na odstupňovaném základu, čehož se brilantně chopil Aimé Guerlain u Jicky v roce 1889. Od té doby se vyrábí většina parfémů pro komerční účely podle pyramidového (třívrstvého, klasického) sytému. Je to svrchní tón, střed a báze.
Svrchní tón
(hlava, odstupující tón) je nejtěkavější část parfému. Vůně trvá jenom chvíli - ne déle než minutu. Má upoutat pozornost a dát první "zásah", v první harmonický dojem. )Střední tón
(srdce) vytlačí první vůni a představuje podstatnou část parfému,tzv. buket, což je základní vůně umocněná bázovými tóny.Spodní tón
(bázový, zadní, hluchý, základní, jasný tón) voní nejdéle (tzn. nejdéle se odpařuje). Je fixativem parfému a vůně by měla vydržet po několik hodin.
Pro lepší pochopení popisu se doporučuje schéma třístupňové pyramidy, protože sděluje základní informaci o rostlinných ingrediencích. Běžně nejsou uvedeny všechny tóny parfému,neboť ty obsahují v průměru 50 – 100 složek.Ale jsou takové, které obsahují i přes 600 složek.
Měly by být zmíněny aldehydy, ale žádné jiné chemické ingredience, jelikož tato informace slouží neodborníkům. Použil-li se absolut, parfuméři ho v pyramidě uvedou (například "Tuberóza abs"), což znamená, že parfém obsahuje přírodní ingredience mimořádných hodnot (a je tedy velmi drahý).
Skupiny vůní
Tisíce parfémů, které jsou na pultech, je třeba nějakým způsobem rozdělit do kategorií. Obvykle se třídí do takzvaných rodových skupin, skupin vůní nebo do kategorií. Již dlouho jsou známé čtyři rodové skupiny - květinová, chypre, ambra (orientální) a fougere. S přibývajícími variacemi používaných vůní se skupiny rozšířily anebo dále členily. Ctihodná Francouzská společnost parfumérů se pokusila systém standardizovat a definovala hlavní rody: citrus (hesperidia), květinový, fougere, chypre, dřevo, ambra (orientální) a kůže. Všechny pak rozčlenila ještě dále.
Neexistuje žádná univerzální kategorizace. Parfémy s mnoha vůněmi mohou být různými odborníky různě hodnoceny. Názory si mohou vzájemně odporovat jak v kategoriích, tak v různých systémech. Stejně tak jednotlivé společnosti si e sami kategorizují.
Jedna z možností jak dělit vůně.
Systém vypracovaný skupinou Haarmann - Reimer). Parfémy různých značek dělíme na 6 hlavních skupin s podskupinami.
Květinová vůně
- (převážně dámská) květinově zelená (např. Chanel No.19)
Obsahuje většinou prvky vůně jako iris (kosatec), galbanum (pryskyřice získavaná z některých íranských a afrických mrkvovitých rostlin). Svěží (emancipovaná) vůně.
- květinově ovocná (např. Givenchy Amarige)
Obsahuje většinou prvky vůně jako ananas, broskev, meruňka, cassis (černý rybíz), jablko. Utěchto vůní bývá velmi výrazná ovocná složka.
- květinově svěží (např. Dior - Diorella, Diorissimo)
Obsahuje většinou prvky vůně jako konvalinka, narcis, hyacint, pomerančové květy. Může být přidán i bergamot, jasmím, nebo i vůně čerstvých zelených trav. Vůně jarních květů.
- květinově květinová - fantazie (N.Ricci L´Air du Temps, Anais)
Obsahuje většinou prvky vůně jako růže, jasmín, ylang-ylang, narcis, tuberóza, iris, karafiát. Něžné romantické vůně, které obsahují většinou četné silice z květů. Nejrůznějšími kombinacemi vznikají tzv.vůně bílých květů. Vůně těchto květů je teplá až narkotická. (např. Cacharel Anais Anais).
- květinově aldehydická (např. Chanel No.5)
Květinové prvky jsou zde kombinovány zejména se skupinou alifatických aldehydů. Aldehyd (ze slov alkohol a dehydrogenatum) je bezbarvá organická sloučenina, která vzniká oxidací nebo dehydrogenizací alkoholu. Tyto parfémy jsou elegantní a typicky ženské. Nejslavnější je Chanel No.5.
- květinově sladká (např. Dior - Poison)
Těžké intenzivní kreace vůní složené z nejtěžších květinových vůní.
orientální(Ambra)
- (dámská i pánská) orientální sladká - ambrová (např. Dior - Dune)
Obsahují většinou prvky jako květinové, balzamicko-animální, citrusové, vanilková ambra. Mnohdy doplněna o zelené a kořeněné vůně, ke kterým se ještě přidávají sladké ambrové komponenty. Pro pánskou variantu se přimíchává ambra, medové aroma a vanilkový základ.
- orientální kořenitá (kořeněná) (YSL - Opium)
Obsahuje většinou prvky jako muškát, hřebíček, skořice, karafiát, ambra, cedr, santal. Také se přidává jasmín, ylang-ylang, a některé saliciláty.
chyprová (cypřišová)
- (dámská i pánská) chyprově ovocná (např. Joop Femme)
Typická těžká vůně ovoce, jejíž hlavní složkou je broskev.
- chyprově květinově animální (např. Dior - Miss Dior)
Tato komponenta je oblíbená u mužů i žen. Animální složky jí přidávají na ženskosti, natrpklá vůně kůže je zase mužná.
- chyprově květinová (např. Paloma Picasso)
Obsahuje většinou prvky gardénie (např.Paloma Picasso), růže. Míchá se také s pačuli.
- chyprově svěží (např. Halston)
Obsahuje čisté cypřišové kompozice. Lehká, efektní vůně.
- chyprově zelená (např. Dior - Fahrenheit)
Nejlehčí, svěží odnož cypřišových vůní. Používají se prvky vonící trávově nebo listově zeleně, a také prvky dřevo-mech, jehličí, svěží listí. Např. Dior - Fahrenheit.
- chyprově dřevitá
Obsahuje většinou prvky: - santalové dřevo, pačuli, andropogon, vetyver, cedr.
- chyprově juchtová (kůže)
Často jsou kombinovány s prvky kořenitými a bylinnými.
- chyprově tabáková
Často jsou kombinovány s prvky kořenitými a bylinnými.
- chyprově jehličnatá (např. Guy Laroche - Drakkar Noir)
Vonné látky získávané ze dřeva a výtažky z jehličí.
fougerová ( čti:fužér)
- (převážně pánská) fougerově svěží (např. Davidoff Cool Water - pánsk.)
Převažuje levandulová složka. Obohacuje se kořeněnými aromaty, pikantními bylinami, a svěží vůní dřeva.
- fougerově květinová (např. Paco Rabanne Pour Homme)
Květinovou vůni dodává pomerančový květ, brambořík, konvalinka, neroli.
- fougerově dřevitá (např. Kouros)
Zejména moderní syntetické látky vonící po ambře a vzácných dřevech.
- fougerově sladká - ambrová (např. Brut)
Charakter této kompozice tvoří sladká vůně spolu s ambrou. Také se přidávají kumarinové prvky.
citrusová
- (převážně pánská) citrusově květinová (např. Dior - Eau Sauvage)
Obsahuje jemné bylinné prvky. Používá se i jako unisex vůně.
- citrusově fantazijní (např. Armani pour Homme)
Obsahuje komponenty z citrusových silic a moderní syntetické látky. Zahrnuje různé druhy kolínských vod.
- citrusově zelená (např. Guy Laroche - Drakkar)
K základní citrusové vůni se přidávají ovocné a zelené prvky.
levandulová
- (převážně pánská) levandulově svěží (např. Yardley, Avon, Shiseido)
Neobsahuje další komponenty. K její výrobě se používá čistá levandulová vůně. Jsou to spíše osvěžující vody.
- levandulově kořeněná (např. Halston 101)
Kořeněná varianta s vůní jehličí. Zvlášť pikantní svěžest.
mošusové
Mošusově vonící látky mohou být univerzálně použity ve všech kategoriích.