Číslo distributora: 8107504
Distributor: Pavel Martínek
Kontakt:
+420 602 885 731
Adresa: Bryksova 947/21 198 00 Praha 9
IČ: 76207251
Košík


Rodokmeny parfémů, jejich dělení, skupiny, klasifikace a pyramidový systém - nejen u FM Group



------------------------------------------------------ POZOR -----------------------------------------------------------------------

Pokud chcete vyrobit parfém na míru či dodat kvalitní vonné esence, kontaktujte mě!

------------------------------------------------------ POZOR -----------------------------------------------------------------------



Jak dělíme vůně u FM Group?


U FM Group vůně dělíme tak, jak je popsáno v popisu poslední možnosti dělení vůní na této stránce, jen to máme ještě více rozčleněno. Třeba skupinu vůní orientálních u FM Group rozdělujeme na podskupiny: květinové, ovocné, dřevinové, kořeněné, ambrové
Pokud vás zajímá více informací, stačí se podívat do katalogu parfémů FM Group, třeba i jen v elektronické podobě. Na našem webu s parfémy FM Group ho najdete na úvodní stránce v pravo nahoře. V katalogu tento přehled vůní najdete úplně na poslední stránce. Přehled je velmi dobře udělaný a nejen, že tam uvidíte jaké parfémy FM Group patří do jaké skupiny a podskupiny vůní, ale i v jakých dalších produktech FM Group se tato vůně nachází.



Hodnocení vůně z množství různých parfémů nebylo jednoduché; přesná charakteristika vůně je opravdu obtížná. Největší výrobce parfémů v Londýně byl Eugen Rimmel, původem Francouz, jehož společnost dodnes vyrábí kosmetiku. Koncem devatenáctého století Rimmel navrhl uspořádat vuně, které se používají na výrobu parffémů, do osmnácti skupin (takže například santalová skupina by zahrnovala santalové dřevo, vetyver a cedrové dřevo).
Téměř ve stejném období se jiný parfumér, Charles Piesse, pokusil uplatnit návrh, jak zařazovat vůně parfémů podle hudebních značek. Spočítal, že účinná směs vůní se dá získat pouze aromatem, které odpovídá harmonickým akordům v hudbě. Jeho systém nebyl úspěšný, ale vazba na hudební termíny ve vůních zůstala, tedy i dnes mluvíme o tónech, akordech a podobně.
Ve dvacátých letech měřil William Poucher stupeň odpařování vonných materiálů na stodílné stupnici. To znamenalo, že vůně, které se odpařovaly nejrychleji, nejlépe odpovídají nejvyšším tónům - mandarinka (jedna z nejrychleji se odpařujících vůní), cilantro, levandule, bergamot a například mimóza se umístily v čele řady. Zatímco látky, které se odpařují nejdéle - například ambra, balzám, labdanum, dubový mech, kadidlo, pačuli, santalové dřevo, tonka, kuskus -, se objevují v bázových tónech, v základu.

Klasifikace jednotlivých vůní zatím nepřekročila tu, která je k dispozici. Pro běžné účely se používají názvy vžité během let, které určují jednotlivé tóny. Patří tam ambra, aromatické, balzamické, kafrové, citrusové, jehličnaté, krystalické, suché, zemité, květinové, fougére, ovocné, nenasycené, zelené, luční, bylinné, těžké, kožené, lehké, mořské, kovové, mátové, mechové, narkotické, oceánské, ozonové, sypké, kouřové, kořeněné, sladké, tabákové a dřevité. Další eventuálně zařazované názvy se čas od času mohou také používat.
Stupeň odpařování vonných olejů je klíčovou informací v moderní parfumerii. Podle ní se parfémy komponují. V průběhu dějin až do konce devatenáctého století vyráběli voňavkáři parfémy (z jedné vůně) - jednotónovou vůni z určité rostliny nebo z kytice květů.

Pyramidový systém


Změnu vůně při vypařování způsobovaly různé oleje, které rychle nebo pomalu slábly a pohlíželo se na ně zkrátka jako na součást procesu stárnutí. Brzy přišel nápad vyrábět parfémy na odstupňovaném základu, čehož se brilantně chopil Aimé Guerlain u Jicky v roce 1889. Od té doby se vyrábí většina parfémů pro komerční účely podle pyramidového (třívrstvého, klasického) sytému. Je to svrchní tón, střed a báze.


Pro lepší pochopení popisu se doporučuje schéma třístupňové pyramidy, protože sděluje základní informaci o rostlinných ingrediencích. Běžně nejsou uvedeny všechny tóny parfému,neboť ty obsahují v průměru 50 – 100 složek.Ale jsou takové, které obsahují i přes 600 složek.
Měly by být zmíněny aldehydy, ale žádné jiné chemické ingredience, jelikož tato informace slouží neodborníkům. Použil-li se absolut, parfuméři ho v pyramidě uvedou (například "Tuberóza abs"), což znamená, že parfém obsahuje přírodní ingredience mimořádných hodnot (a je tedy velmi drahý).

Skupiny vůní


Tisíce parfémů, které jsou na pultech, je třeba nějakým způsobem rozdělit do kategorií. Obvykle se třídí do takzvaných rodových skupin, skupin vůní nebo do kategorií. Již dlouho jsou známé čtyři rodové skupiny - květinová, chypre, ambra (orientální) a fougere. S přibývajícími variacemi používaných vůní se skupiny rozšířily anebo dále členily. Ctihodná Francouzská společnost parfumérů se pokusila systém standardizovat a definovala hlavní rody: citrus (hesperidia), květinový, fougere, chypre, dřevo, ambra (orientální) a kůže. Všechny pak rozčlenila ještě dále.
Neexistuje žádná univerzální kategorizace. Parfémy s mnoha vůněmi mohou být různými odborníky různě hodnoceny. Názory si mohou vzájemně odporovat jak v kategoriích, tak v různých systémech. Stejně tak jednotlivé společnosti si e sami kategorizují.


Jedna z možností jak dělit vůně.


Systém vypracovaný skupinou Haarmann - Reimer). Parfémy různých značek dělíme na 6 hlavních skupin s podskupinami.


Květinová vůně

orientální(Ambra)

chyprová (cypřišová)

fougerová ( čti:fužér)

citrusová

levandulová

mošusové

Mošusově vonící látky mohou být univerzálně použity ve všech kategoriích.

Kam můžete pokračovat